KRALUPÁK

Cestování - sport - outdoor

KORUNA EVROPY

KORUNA EVROPY (ZDOLÁNO 23 Z 45 VRCHOLŮ)

Jedná se o projekt, jehož cílem je vylézt na nejvyšší vrchol každého státu Evropy. Problém je však s definicí hranic našeho kontinentu, které se značně rozcházejí. Dle Guinnesovy knihy rekordů leží v Evropě 47 států. Některé země (Itálie+Francie a Albánie+Severní Makedonie) však své nejvyšší vrcholy sdílí se svým sousedem, tudíž výzva obsahuje jen 45 hor, kopců, kopečků či dokonce terénních nerovností. Pro zpestření se u některých vrcholů pokusím zdolat jak jejich evropskou pevninskou verzi, tak i případně ostrovní mimoevropskou, která však legislativně patří Evropskému státu.

ALBÁNIE+SEVERNÍ MAKEDONIE – Velký Korab – 2764 

Na tenhle kopec se dá jít jak z Albánie, tak ze Severní Makedonie. Převýšení i vzdálenost je zhruba stejná. My to vzali z Albánie z vesnice Radomirë. Jako base doporučuju Hotel Restaurant Radomira, kde ti týpek udělá super lokální jídlo. Nejhorší na celý trase je dostat se autem právě do týhle vesnice, páč albánský řidiči by si mohli podat ruku s asijskejma. Jinak samotnej výstup je choďák, kde tě může zaskočit maximálně stádo ovcí s ovčáckými psy.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

Velký Korab

ANDORRA – Coma Pedrosa – 2942 m 

Výstup na vrchol z městečka Arinsal. Klasickej choďák kolem nádhernýho polozamrzlýho jezera Estany Negre s převýšením asi 1300 metrů. Od něj je to trošku otravná jebačka po kamenech a šotolině, ale nic co by průměrnej „hajker“ nedal. Výstupovka a sestupovka stejná, krásnej vejlet na odpoledne.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

BELGIE – Signal de Botrange – 694 m

Belgie je placka, stejně jako celej Benelux, takže i nejvyšší vrchol není žádná hitparáda. Prostě dojedeš na parkál a dojdeš pár metrů pod schody, který nikam nevedou a není z nich nic vidět. Spíš taková kuriozita než nějakej velkej zážítek.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

BĚLORUSKO – Dzjaržynskaja hara – 345 m – bez pokusu

BOSNA A HERCEGOVICA – Bosanski Maglić – 2386 m – bez pokusu

BULHARSKO – Musala – 2925 m – bez pokusu

ČERNÁ HORA – Zla Kolata – 2534 m – bez pokusu

ČESKO – Sněžka – 1603 m 

Klasický povinný výstup každého Čecha, jak v zimě, tak v létě. Páprdové to ojebou lanovkou, poctiváci to vybombí po svejch, aby pak závěrečné výškové metry mohli jít v ohrádce jak prasata na porážku a nahoře si dát high five s ladies v moon boots. Na východ nebo západ slunce fajn, jinak pryč odsud.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

DÁNSKO – Møllehøj – 171 m – bez pokusu

DÁNSKO – Gunnbjørn – 3694 m – bez pokusu

ESTONSKO – Suur Munamägi – 318 m

Zaparkuješ auto, vystoupáš pár vejškovejch metrů po schodech a chodníku a za chvíli uvidíš lehce archaickou rozhlednu. To je ale to jediný, jelikož všude okolo jsou vysoký stromy. Tohle místi sice moc krásy nepobralo, ale i tak se pyšní jako nejvyšší bod celýho Pobaltí.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

Suur Munamägi

FINSKO – Halti – 1324 m – bez pokusu

FRANCIE+ITÁLIE – Mont Blanc – 4808 m

Druhý pokus o zdolání nejvyšší hory Evropy, tentokráte s hoblovačem Sněžky, mistrem Vacíkem. Normálka na „bílou horu“ je fyzicky poměrně náročnej choďák, kde tě čeká několik fejkových vrcholů. Spolu s nadmořskou výškou to pak na ledovci pěkně kope. Technicky je to pohoda, když už ale přituhuje, tak ve stěně na Gouter jsou fixní lana. Horší je kamenná loterie v Grand Couloir, kde musíš mít i trochu kliku, aby si nedostal šutrem do hlavy. Je to sice krátkej úsek, ale mnoho pokusů skončilo už v tomto bodě a vrtule zde bohužel nebyla vyjímkou. Na ledovci tě čekaj ještě asi dva zajímavý úzký hřebínky, ale největší problém ti stejně může způsobit špatná aklimatizace nebo počasí.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

CHORVATSKO – Sinjal – 1831 m – bez pokusu

IRSKO – Carrauntoohil – 1041 m – bez pokusu

ISLAND – Hvannadalshnjúkur – 2110 m – bez pokusu

KOSOVO – Rudoka e Madhe – 2658 m – bez pokusu

KYPR – Mount Olympus – 1952 m 

Vrcholek žádnej paradise není, jelikož na něm stojí nějakej vojenskej satelit, ale výšlap po černý sjezdovce je na Kypru docela u unikátní zážitek. Sice je to kousek, ale zas tam nikoho nepotkáš, páč všichni hajkujou dole kole kopce.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

LICHTENŠTEJNSKO – Vorder Grauspitz – 2599 m

Na tenhle kopec od druhý půlky nevede žádná cesta, takže si můžeš vybrat, jak ho chceš zdolat. Tradiční rady jsou fajn, ale hřebínek z vedlejšího Hinter Grauspitz je bez matroše docela adrenalin a dodá tvýmu výstupu jiný grády.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

LITVA – Aukštojas – 294 m

Z parkálu musíš po cestě obejít jeden barák a podél lesa a pole po pěšině dojít až k vrcholovýmu kameni. Ten není zas tak fascinující, takže tady litevci postavili ještě rozhlednu, aby to místo vypadalo víc jako nejvyšší vrchol. Příroda kolem fajn, ale žádný velký panoramata nečekej.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

Aukštojas

LOTYŠSKO – Gaiziņkalns – 312 m

Asi best of ze všech vrcholů Pobaltí. Náznak sjezdovky se starým vlekem, kolem hezký lesy, úplně nahoře vlajka a jakoby rozhledna a po cestě sem musíš dojet několik km po hlíně, čímž na tebe celý místo působí dost izolovaně a přírodně. Žádnej velkej hike ale nečekej, pořád je to sranda na 15 minut.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

Gaiziņkalns

LUCEMBURSKO – Kneiff – 560 m 

To takhle kousek za hranicí odbočíš ze silnice na prašnou cestu a jedeš mezi poli do kopce. Najednou to nahoře drncne a ty zjistíš, že si kolem přejel malý kamenný patníček, který značí nejvyšší vrchol Lucemburska. Kolem jen tráva, sem tam strom a hnůj. Takže asi tak.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

MAĎARSKO – Kékes – 1014 m

Výběh na nejvyšší kámen Maďarska není žádný dechberoucí zážitek. Prostě jako bys šel do Stromovky, jen je to trochu do kopce. Výhledů tu taky moc nenanjdeš, takže si tenhle kopec střihni, jen když jedeš náhodou kolem. Za cílenej výjezd nestojí.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

MALTA – Ta‘ Dmejrek – 253 m

Jeden z kopců kategorie terénní nerovnost. Prostě na tenhle bod nejedeš cíleně, ale třeba stejně jako já ho míjíš na kole při bajkovém průzkumu celého ostrova. Jsou tu hezký útesy, víc nic.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

MOLDAVSKO – Dealul Bălănești – 430 m – bez pokusu

MONACO – Chemin des Révoires – 161 m – bez pokusu

NĚMECKO – ZUGSPITZE – 2962 m

Němci znásilnili svůj nevyšší kopec lanovkami a betonovými stavbami, takže pro tenhle výstup platí, cesta je cíl. Nahoře betonárka, zbytek pecka. Na více než dvou tisících výškových metrech tě čeká krásná soutěska Höllentalklamm, dramatické údolí ohraničené skalními štíty, dvě lehké ferraty a i kousek ledovce. Sice krátkej, ale čistej led, takže si mačky nezapomeň doma.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

NIZOZEMSKO – Vaalserberg – 322 m

Další z kopců nekopců. Na rozdíl od zbytku Beneluxu je tady nahoře ale pořádnej Václavák. Najdeš tu rozhlednu, trojmezí (bod, kde se setává Belgie, Nizozemí a Německo) a pak tři pomníčky, který trčí z chodníku. Jeden z nich je nejvyšší bod Nizozemí.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

NIZOZEMSKO – Mount Scenery – 887 m – bez pokusu

NORSKO – Galdhøpiggen – 2469 m 

Na nejvyšší horu Norska, ale i celé Skandinávie, vedou defacto 2 cesty, kratší přes ledovec a delší mimo něj. Navíc pokud si vybereš tu delší v off-season, tak tě čeká 4,5 km bonus po silnici, jelikož je zde od října do půlky března závora. Výstup není nijak technicky náročnej, ale potkáš na něm 2 falešný vrcholy, který tě dokážou v mlze a nečasu docela naštvat. Nahoře je chajda, která dle mojí zkušenosti taky podléhá sezónnosti. Jako kopec asi pěknej, kdyby bylo teda něco vidět, ale už se sem asi vracet nebudu.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

Galdhøpiggen

POLSKO – RYSY – 2499 m

Vysoké Tatry jsou srdcovka, kde ty nejhezčí kopce jsou mimo turistický chodníky. Rysy jsou bohužel masovka a to z obou stran. Choďák po značeným chodníku je nejlepší brzy ráno, kdy vyjedeš první eletričkou na Štrbské Pleso a posilníš se luxusní snídaní na Chatě pod Rysmi. Je pak dobrá šance, že nebudeš k vrcholovýmu kříži stát frontu. Pokochat se a rychle zmizet na nějakej víc osamělej kopec, třeba taková Vysoká je kousek a je moc fajn.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

PORTUGALSKO – Torre – 1993 m – bez pokusu

PORTUGALSKO – Ponta do Pico – 2351 m – bez pokusu

RAKOUSKO – Großglockner – 3798 m 

Nejvyšší hora Rakouska je opravdu parádní kopec, kterej jsem si dal už dvakrát a rozhodně ne naposledy. Po normálce jsem si ho užil i přes pověstný hřeben Stüdlgrat, kde už je třeba lezecký skill a zkušenost. Je zde pár míst, která jsou dost vzdušná a je třeba vědět jak na ně. U kříže a zvláště v pasáži mezi vrcholem a Kleinglocknerem je to při hezkým počasí hotovej Václavák, kde se půlka lidí chovají jak dementi, a různě se předbíhají a ohrožují navzájem. Je třeba se zde na dvou místech, který jsou jednosměrný, obrnit trpělivostí a počkat, až člověk přijde na řadu. 

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

ŘECKO – Mytikas – 2917 m – bez pokusu

RUMUNSKO – Moldoveanu – 2544 m – bez pokusu

RUSKO – Elbrus – 5642 m – bez pokusu

SAN MARINO – Monte Titano – 756 m

Tenhle pahorek jsem si střihnul na bajku hezky poctivě přímo od moře z italského Riccione. Cesta je po silnici a neustále mírně stoupá. V samotném San Marinu už je to poctivá hamtačka do serpentýn až k samotnému hrádečku, kde je nejvyšší kopec. Je to hezká projížďka, ale asi nic, co bych musel extra opakovat. Jednou a dost.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

SLOVENSKO – Gerlachovský štít – 2655 m – bez pokusu

SLOVINSKO – Triglav  – 2864 m 

Triglav se svým vesmírným přístřeškem na vrcholu je jedna z nejnavštěvovanějších hor v Evropě. Vše se dá stihnout za jeden den, jen je třeba trošku šlápnout do vrtule a počítat s cca 2000 výškovými metry. Nahoru vede hned několik cest, já jsem volil tu přes Tomiškovu pot. Cesta je místy jakoby ferrata, ale pro zkušenější horaly postačí pouze helma na kameny, který na tebe budou vrhat podlí slovinští kamzíci. Na hlavním hřebeni opět čekej davy lidí, takže doporučuju si pak zchladit nervy na chatě Kredarica jejich unikátním pivem Tektonik.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

ŠPANĚLSKO – Mulhacén – 3479 m 

Nejvyšší hora pevninského Španělska nás hodně překvapila. Čekali jsem jen suťoviště a hoblovačku v pustý krajině, ale dostali zeleň, potůčky a vodopády. Akorát až samotnej vršek je nůďo, jinak cesta z Trevélezu byla asi nejlepší volbou, která je hodna doporučení. Když jsi sportovec, zmákneš to navíc tam i zpět kolem 7 hodin. Místní tam nahoru jednou do roka vláčej i nějakou svatou sochu z kostela, takže nebuď máslo.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

ŠPANĚLSKO – Pico de Teide – 3715 m 

Jako španělskej bonus může posloužit tahle úchvatná sopka, která sice leží na kanárských ostrovech, ale politicky patří jakoby pod Evropu. Tenká linie z hlediska Koruny Evropy, ale místo špekulování nad tím, jak to je, je lepší prostě koupit letenku, dorazit na Tenerife a tenhle majestátní kužel, kterej je 3. největší sopkou na světě, prostě vylézt. Když máš karmu a chytneš póčo, tak při východu slunce uvidíš asi největší stín ve svým životě, jak se obtiskává dolů na pevninu a oceán. Tohle nikdy z hlavy nevymažeš.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

ŠVÉDSKO – Kebnekaise – 2097 m – bez pokusu

ŠVÝCARSKO – Dufourspitze – 4634 m – bez pokusu

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ – Ben Nevis – 1344 m – bez pokusu

SRBSKO – Midžur – 2169 m – bez pokusu

TURECKO – Mahya Dağı – 1031 m – bez pokusu

TURECKO – Ararat – 5137 m – bez pokusu

UKRAJINA – Hoverla – 2061 m – bez pokusu

VATIKÁN – Vatikánské zahrady – 75 m 

No když to na Maltě byla terénní nerovnost, tak tady je to skoro krtina. I proto jsem ve Vatikánu zvolil výstup do nejvyšší věže Baziliky Svatého Petra a byl z ní vskutku parádní výhled na celý Řím. Navíc těch schodů tam taky pár je, takže to vlastně i s výstupem na vrchol má něco společnýho.

MAPA VÝSTUPU     ČLÁNEK NA WEBU     ODKAZ NA STRAVA

 

© 2024 KRALUPÁK

Šablona od Anders Norén