ČTYŘTISÍCOVKY

ALPSKÉ ČTYŘTISÍCOVKY (16/82)

Nežijeme v Himalájích, takže se musíme v rámci našich vysokohorských přání spokojit s polovičními vrcholy. Ale i tak ulovit pár alpskejch čtyřek není úplně k zahození. Dle klasifikace UIAA jich je na našem kontinentu rovných 82 a najdeme je ve třech státech – Švýcarsko, Itálie a Francie. Hodně kopců sdílí hranici, takže jedním vrcholovým krokem se dostaneš hned do jinýho státu. Má to i tu výhodu, že si můžeš vybrat, z jaký země na kopec polezeš. Když máš radši šneky než pastu, je například Francie jasná volba. V seznamech níže uvádím výstupy do těch zemí, ze kterých jsem je absolvoval. Alpské čtyřtisícovky jsou návyková záležitost a jakmile vylezeš jednu, chceš začít sbírat další jak kdysi Pokémony.

Pro lepší orientaci v pojmech a obtížnostech vytěžím jeden odkaz ze stránek Hanibalu, kde je tato problematika pěkně a podrobně vysvětlena – LEZECKÉ OBTÍŽNOSTI. V popisech budu používat západoalpskou alpinistickou stupnici.

 ŠVÝCARSKO

(vylezeno 9 vrcholů)

SIGNALKUPPE 4556 m.n.m. (traverz Monte Rosy, PD)

MATTERHORN 4478 m.n.m. (Hörnligrat, obtížnost AD)

PARROTSPITZE 4432 m.n.m. (traverz Monte Rosy, PD)

CASTOR 4226 m.n.m. (západní stěna, obtížnost PD+)

ALPHUBEL 4206 m.n.m. (JV hřeben, obtížnost PD)

BREITHORN WEST 4164 m.n.m. (jižní stěna, obtížnost F)

PIZ BERNINA 4049 m.n.m. (Spallagrat, obtížnost PD+)

ALLALINHORN 4027 m.n.m. (západní stěna, obtížnost F+)

WEISSMIES 4017 m.n.m. (SZ stěna, obtížnost PD-)

SEZNAM VŠECH VRCHOLŮ ZDE 

————————————————————————————————————

SIGNALKUPPE 4556 m.n.m. (traverz Monte Rosy, PD)

Vrchol s nejvýše položenou chatou v Evropě. Na Marheritě máš možnost se „vyspinkat “ nad úrovní 4500 metrů. První noc je tu ale peklo a stejně toho moc nenaspíš a je ti akorát blbě. Další jsou prej už lepší, ale to jsem neměl možnost otestovat. Cesta sem vede romantickou procházkou po ledovci, kde největší obtíží bude nadmořská vejška a případný  vedro, když je sunshine. Jsou odtud ale epický západy slunce, když se ti z vrcholku ukazují siluety těch nejlepších alpskejch vrcholů, kterým vévodí Matterhorn. Na druhou stranu se moc dívat nemusíš, páč je tam kolmej skalní padák do Itošky. 

MAPA VÝSTUPU    GALERIE   ODKAZ NA STRAVA

MATTERHORN 4478 m.n.m. (Hörnligrat, obtížnost AD)

Maťák, ikona mezi kopci, sen všech horolezců, pověstná Mekka. Když jsem ten kopec poprvý uviděl, nikdy by mě nenapadlo, že na něj někdy vylezu. Nicméně s rostoucí chutí po dobrodružství mi časem i tento nápad zkřížil cestu. Hora budí respekt, tak jsme si s Jirkou Vacíkem dali jako trénink Eiger přes hřeben Mittellegi. Později jsme zjistili, že byl vlastně těžší než Hörnligrat na Matterhorn, ale to už je jedno 😀 Jelikož nejsme úplný sebemrskači, nechali jsme se vyvézt lanovkou z Zermattu do stanice Schwarzsee a odtud došli na chatu Hörnlihütte. Ten samý den jsme ještě nalehko vystoupali do nějakých 3800, abychom si načetli trasu, kterou pak půjdeme druhej den v noci. I tak jsme se úspěšně ztratili a lezli pak nějaký nesmysly mimo. Nicméně aklimatizaci bylo učiněno za dost. Večer führemama na chatě udělala rozpis lezců, nejdřív guidi s klienty, pak plebs. Nástup je hned přes kolmou skálu s lany a dělá se tam často špunt.

Vstáváme za tmy a vycházíme dle pořadí. První věc, co vidíme je vrtulník, který ve tmě vyprošťuje nějaký nešťastníky pod vrcholem. Super start! Skalku s lany si dáváme na pohodu a postupně nabíráme metry. Lezení není nijak extrémně těžký, ale každá chybička může bej fatal. Pod bivakem Solvay, kterej je cca ve 4000 metrech, je první vícedélková pasáž cca za III, která si vyžaduje větší pozornost a trochu skillu, tady i nasazujeme mačky. Od bivaku už vede trasa převážně po hřebeni s občasnými lezeckými pasážemi. Ty nejvíc hardcore jsou opatřeny konopnými lany, takže získáš falešnej pocit bezpečí. Expozice je tady ale velká. Poslední úsek bez lan je asi za IV a dovede tě na prudkej vysněženej svah (místy až 50°), po kterým se dostaneš až na švýcarskej vrchol. Odtud pak po tenoučkým hřebínku přejdeš i na ten italskej, abys to měl v setu. Sestup je možná těžší jak výstup, musíš dávat pořád bacha, jelikož až k Hörnlihütte se pohybuješ pořád ve skále a lezeš. Na úsecích s konopnými lany se musíš navíc vyhejbat s protilezci a to je taky lahůdka. Nedejbože, když tu chytneš špunt, tak v chladným počasí se z tebe za chvíli stane krápník. Celkově trasa není nic nemožnýho, ale díky velký popularitě a nepříliš valné kvalitě skály tady dost často hrozí, že dostaneš kamenem. Takže nic nepodceň a dávej bacha!

MAPA VÝSTUPU    GALERIE   ODKAZ NA STRAVA

PARROTSPITZE 4432 m.n.m. (traverz Monte Rosy, PD)

Z Ludwigshöhe se v rámci Spaghetti tour pokračuje na Parrotspitze. Cesta vede po úzkým sněhovým hřebínku, který je chvíli šiřší a chvíli užší. Nahoře není moc místa, ale i tak se tam dá dát sváča. Mě se tam povedlo při převlíkání ztratit kraťasy, který vzal vítr kamis do trhlin dole. I sestup je zábavnej, takže tahle čtyřtisícovka určitě nenudí, ale zároveň to není žádnej psychickej mordor. Castor má ten hřebínek víc vyšperkovanej.

MAPA VÝSTUPU    GALERIE   ODKAZ NA STRAVA

CASTOR 4226 m.n.m. (západní stěna, obtížnost PD+)

Tenhle kopec si vybrala Romča jakou takovej hezkej lezeckej next step. My na něj stoupali z chaty Rifugio Guide della Val d’Ayas po předchozí aklimatizaci na Breithornu West. Díky tomu se nám hned od rána šlapalo parádně. Táhlým zigzagem se dostaneš až po finální hřeben, na kterej se musíš vydrápat. A pak přijde ta hlavní sranda. Nahoře uvidíš tu sněhovou žiletku, po který všichni jdou hlemýždím krokem, jak když mají plný gatě. A když na ten hřebínek vlezeš, tak se jim nedivíš. Hřebínek je tak max na dvě boty a na obě strany padák jak debil. Většinou všichni lezci čekají, až přejde jedna nebo druhá straha, ale když se náhodou musí vyhýbat, tak je do docela slušnej adrenalin.

MAPA VÝSTUPU    GALERIE   ODKAZ NA STRAVA

ALPHUBEL 4206 m.n.m. (JV hřeben, obtížnost PD)

Romči brácha a jeho žena chtěli na první čtyřku v životě. Takže jsme s Romi vybrali tenhle choďák. Mimo to, že musíš dát bacha na trhliny a padající šutry, není na tomhle výstupu nic technicky zásadně těžkýho. Prostě jen od chaty valíš na ledovec a pak už ťapeš poslušně do sedla. Tady se rozhodneš, jestli budeš kopec obcházet nebo to střihneš po hřebeni nahoru. My si vybrali na výstup hřeben a byla to skvělá volba, jelikož po celou dobu tu máš neskutečný panoramata na skoro všechny zásadní čtyřtisícovky ve Švajcu. Sestup je pak normálkou kolem, kde jen dávej bacha, jestli odněkud něco nepadá.

MAPA VÝSTUPU    GALERIE   ODKAZ NA STRAVA

BREITHORN WEST 4164 m.n.m. (jižní stěna, obtížnost F)

Jeden z nejvíc easy výstupů, kterej zvládne i nováček. Prostě vylezeš z lanovky a jdeš po stopách přes ledovec až na vrchol. Krásnej choďáček po ledovci. Díky tomu, že si zadek vyvezeš lanovkou skoro do 3900 metrů, tak se ti bude asi bez předchozí aklimatizace blbě dejchat a možná tě chytne i bolest hlavy, ale ten kousek nějak doklopýtat zvládneš. Když nebudeš vymejšlet chujoviny a půjdeš ve stopě, která je jasně viditelná, nemělo by se ti nic stát. Je to bezpečnej vrchol. I když nikdy neříkej nikdy a veškerej matroš i parťáka na laně měj určitě s sebou. 

MAPA VÝSTUPU    GALERIE   ODKAZ NA STRAVA

PIZ BERNINA 4049 m.n.m. (Spallagrat, obtížnost PD+)

Lanovka tě vyplivne na Diavolezze skoro ve 3000 a ty musíš ze všeho nejdřív zklesat na megarozpraskanej ledovec, kde je dobrý si najít vhodnou stopu. I tak se asi skákání přes menší trhliny nevyhneš a je to vcelku adrenalin. Následuje výstup žlabem, kde je napadaná spousta šutrů až na ledovec. Po dalších vejškovejch metrech následuje lezecká pasáž po skále na Fortezzu. Nahoře tě čeká další kličkování mezi séraky a trhlinami přičemž jeden skok a následné kličkování je fakt dobrodrůžo. Dostaneš se až k chatě Marco e Rosa, kde doporučuju skončit a na zbytek cesty a následný sestup vyrazit až další den. Čeká tě už jen další lezecká pasáž přes mezi vrchol La Spedla. Lezení je na týhle cestě super a i dobře značený puntíky a občasnými šipkami, takže bys neměl ani nijak výrazně bloudit.

MAPA VÝSTUPU    GALERIE   ODKAZ NA STRAVA

ALLALINHORN 4027 m.n.m. (západní stěna, obtížnost F+)

Všude jej řadí mezi nejlehčí čtyřky v Evropě a mají pravdu. Skoro do 3500 m vyjedeš lanovkama a Alpin metrem, pak si to chvíli štráduješ po sjezdovkách a nakonec nalezeš na ledovec. Zhruba ve 3700 jsou velký trhliny, u kterých je dobrý mít respekt a najít si vhodnou a co nejmíň nebezpečnou cestičku. Za hřebínkem pak je taky třeba zbystřit, jelikož se díry rozlejzají čím dál víc do trasy. Závěrečnej výstup bahnokamením je spíš vopruz, ale ten finální hřebínek s křížem nahoře za to stojí!

MAPA VÝSTUPU    GALERIE   ODKAZ NA STRAVA

WEISSMIES 4017 m.n.m. (SZ stěna, obtížnost PD-)

Weissmies patří mezi lehčí čtyřky a ty si můžeš dokonce vybrat stranu, jakou na ní vylezeš. My jsme s Romčou postupovali od Weissmieshütte, kam jsme se nechali vyvézt v rámci urychlení lanovkou. Startuje se brzy ráno tak, aby si byl při svítání pod nástupem na ledovec. Zdánlivě neprůchozí oblast se postupně otvírá a ty kličkuješ mezi trhlinami a séraky. Zhruba ve výšce 3500 metrů tě čeká poměrně prudký a nepříjemný traverzovitý stoupání na hřebínek. Odtud už si užíváš sněhovej hřebínek až na vrchol. Pro sestup jsme si vybrali  jihozápadní hřeben, kde nebyl téměř žádnej sníh a nakonec z toho byla poměrně otravná a dlouhá jebačka po skále a šutrech.

MAPA VÝSTUPU    GALERIE   ODKAZ NA STRAVA

 ITÁLIE

(vylezeny 4 vrcholy)

LUDWIGSHÖHE 4341 m.n.m. (traverz Monte Rosy, PD)

SCHWARZHORN 4321 m.n.m. (traverz Monte Rosy, PD)

PIRAMIDE VINCENT 4215 m.n.m. (traverz Monte Rosy, PD)

GRAND PARADISO 4061 m.n.m. (západní úbočí, obtížnost PD-)

SEZNAM VRCHOLŮ ZDE 

————————————————————————————————————

LUDWIGSHÖHE 4341 m.n.m. (traverz Monte Rosy, PD)

Další kopeček ze setu Spaghetti tour. Po Schwarzhornu dojdeš prakticky choďákem po ledovci až na vrchol Ludwigshöhe. Co si pamatuju, tak tady žádný velký úskalí nečekalo, vrchol nebyl ani ničím signifikantní, prostě jen taková terénní nerovnost na tomhle přechodu. Určitě nestojí lézt jen na něj, ale zakomponovat ho do nějakýho setu čtyřek.

MAPA VÝSTUPU    GALERIE   ODKAZ NA STRAVA

SCHWARZHORN 4321 m.n.m. (traverz Monte Rosy, PD)

Druhej den našeho segmentu Spaghetti tour jsme vyrazili směrem k chatě Margherita. První vrchol po cestě byl právě Schwarzhorn nebo-li Corno Nero. K tomuhle peaku cupitáš po ledovci od chaty Gnifetti, sem tam překročíš trhlinu nebo obejdeš sérak, až se dostaneš k finální skalce. Před tou jsme museli vylézt strmej ledovej svah, kterej jsme radši posichrovali dvěma šrouby do ledu, jelikož expozice na konci byla už docela solidní. Nahoře pak ještě musíš lehkým lezením překonat skalní hřenínek a můžeš si udělat selfíčko u malý Madonky. Dolu pak tuhle blbou pasáž v pohodě slaníš.

MAPA VÝSTUPU    GALERIE   ODKAZ NA STRAVA

PIRAMIDE VINCENT 4215 m.n.m. (traverz Monte Rosy, PD)

Co je pro běžce UTMB, to je pro horolezce Spaghetti tour, tedy traverz masivu Monte Rosy. Její část jsme si střihnuli s Jirkou Vacíkem a Petrem Vinickým. Nastoupili jsme ale až v italské části od chaty Gnifetti. Piramide Vincent jsme pojali jako aklimatizačku před dvoudenním putováním nad hranicí 4000 metrů. Trošku funění, ale jinak choďák a nic moc zásadního. Nahoře navzdory svýmu názvu je placka a pěkný výhledy na kopce okolo.

MAPA VÝSTUPU    GALERIE   ODKAZ NA STRAVA

GRAN PARADISO 4061 m.n.m. (západní úbočí, obtížnost PD-)

Tenhle osamocenej kopec jsme šli s Jiřinou v rámci aklimatizace na Mont Blanc. Nástup na chatu Rifugio Vittorio Emanuele II byl v pěkným pařáku hezky za svý. Žádná lanovka, nic, pěkně z parkálu. Druhej den brzy ráno přes skaliska, samozřejmě i přes varování na chatě blbou cestou, až na ledovec, kde padla mlha a začalo lehce sněžit. Takže jsme viděli jen všudypřítomný dlouhý trhliny. Nahoře klasická fronta a okružní jízda až k Madoně. Víc najdeš v článku níže.

MAPA VÝSTUPU    ČLÁNEK NA WEBU    ODKAZ NA STRAVA

 FRANCIE

(vylezeny 3 vrcholy)

MONT BLANC 4808 m.n.m. (hřeben Bosses, obtížnost PD)

MONT BLANC DU TACUL 4248 m.n.m. (SZ stěna, obtížnost PD+)

DÔME DE NEIGE DES ÉCRINS  4015 m.n.m. (SV stěna, obtížnost PD)

SEZNAM VRCHOLŮ ZDE 

————————————————————————————————————

MONT BLANC 4808 m.n.m. (hřeben Bosses, obtížnost PD)

Na Mont Blanc se podařilo vystoupat až na druhý pokus. Při prvním mi vystavilo stopku počasí  tzv. bílá mlha. Na druhý pokus už se úspěch dostavil, i když jsem to odnesl omrzlinami prstů díky botám, který nebyly v tu dobu úplně v shapu. Výstup i sestup jsme šli s Jirkou Vacíkem normálkou přes Gouter. Spali jsme ve stanech v base campu u chaty Tête Rousse. Podrobnej popis najdeš v samostatným článku.

MAPA VÝSTUPU    ČLÁNEK NA WEBU    ODKAZ NA STRAVA

MONT BLANC DU TACUL 4248 m.n.m. (SZ stěna, obtížnost PD+)

Tenhle kopec se dá při dobrým počasí a volný lanovce dát za jeden den stylem lanovka-kopec-lanovka. Sice čekej, že vás tam bude víc, ale i tak je to krásnej výstup, když jsou zrovna plný chaty, což v týhle oblasti je zrovna s železnou pravidelností. Užiješ si nejenom krásnej bílej ledovec, ale i taký strmej zigzag, finální lezeckou prémii nebo zážitkovej hřebínek mezi oběma vrcholy Taculu.

MAPA VÝSTUPU    ČLÁNEK NA WEBU   ODKAZ NA STRAVA

DÔME DE NEIGE DES ÉCRINS  4015 m.n.m. (SV stěna, obtížnost PD)

Článek bude brzy..

MAPA VÝSTUPU    GALERIE   ODKAZ NA STRAVA