THAJSKO, KRÁLOVSTVÍ KONTRASTŮ

BANGKOK

BRÁNA DO JINÉHO SVĚTA

Pro naší cestu do Thajska jsme si vybrali z nepříliš pestré palety možností, ale s Qatar Airways neuděláš asi nikdy chybu. Sice náš let do Dauhá byl o 3 hodiny opožděn, ale Dreamliner to zvládnul tak, abychom přestup do Bangkoku stihli. Po 5 hodinách v letadle nás čekalo dalších 6. Hned po příletu tě čekaj dlouhý fronty, jelikož úřední šiml je tady v Asii již tradičně na oko důkladnější, ale v realitě děsně chaotickej a neefektivní. This is Thajsko. Do centra se dostaneš přes vlak a metro, což je asi nejjistější a nejekonomičtější cesta. Navíc jak vlak, tak velká část metra vede nad zemí. Díky tomu nasaješ okolní prostředí a uvidíš vlastně mnohem autentičtější obrázek než u hlavních památek.

První fun fact, kterým vás nakrmím, je celý název Bangkoku, aneb nejdelší název hlavního města na světě – Krung Thep Maha Nakhon Amon Rattanakosin Mahinthara Ayutthaya Mahadilok Phop Noppharat Ratchathani Burirom Udom Ratchaniwet Mahasathan Amon Phiman Awatan Sathit Sakkathattiya Witsanu Kamprasit. Což se dá do češtiny přeložit takto: Město andělů Velké město Příbytek nesmrtelného Smaragdového Buddhy Nedobytné město Ayutthijá boha Indry Velké hlavní město světa obšťastněné devíti vzácnými drahokamy a plné radosti Obdařené ohromným Královským palácem, připomínajícím nebeský příbytek, kde vládne převtělený bůh, na příkaz Indry zázračně vystavěné Višnakarmou.

WAT KAM SE PODÍVÁŠ

V Bangkoku je spousta chrámů a my se vydali na tour po těch nejvýznamnějších a nejzajímavějších. Cestou ke Královské kapli Wat Phra Kaew, která je součástí komplexu Královského paláce a jde o nejsvatější buddhistický chrám v Thajsku, dostala Romi od místních mravokárců hned dvakrát világoš, že je nevhodně oblečená na návštěvu těhle svatejch míst. Hanba jí! U vstupu jsem si radši pro sichr koupil nějaký jejich hipísácký gatě, abych neurazil místní božstva a samozvané ochránce morálky, a vyrazili jsme na prohlídku. Areál nabízí velkolepý zdobený stavby a věže, všechno rádoby ze zlata, takže si člověk přijde jak v nějakým drahým filmu. Je tu ale taky mraky lidí, což ten zážitek trochu kazí, ale to je v Bangkoku všude, takže lepší si zvyknout než hudrovat. V druhé části areálu je pak samotný královský palác,  kolem kterýho je spousta zeleně a krásnejch bonsají.

BUDDHA LEŽÍCÍ SPÍCÍ

Dalším watem (wat=chrám) k návštěvě byl Wat Pho nebo-li Chrám Ležícího Buddhy. Nejzajímavější na něm je hlavně ten ležící Buddha. Jde o vůbec největší sochu ležícího Buddhy na světě! Je 46 metrů dlouhá a 15 metrů vysoká, jeho chodidla dekorovaná perletí měří ohromných 5 metrů. V areálu Wat Pho najdeš taky  přes 90 chedi (pagod s ostatky) dekorovaných barevnými keramickými kytičkami.

 

Po důkladným checku megaprstů ležícího Buddhy jdeme na přívoz přes řeku Chao Phraya, která je plná barevnejch lodiček, kouře z jejich motorů a neuvěřitelnýho plovoucího bordelu v ní. Ganga je proti tomu horskej potůček. Naším dalším cílem je Wat Arun nebo-li Chrám Úsvitu. Tenhle chrám je architektonicky jiný než ostatní. Dominuje mu pěkně vysoká věž, na kterou se dá vylézt a získat tím poměrně slušný výhled na město.

FLOATING MARKET

Dost bylo chrámů, jdeme do nadzemky a pak se free busem přesouváme na další vyhlášenou atrakci – Floating market. Jsme tu ale asi v blbej čas, páč market fakt někam asi odplaval a nejzajímavější atrakcí tu jsou velký sumci, který sbíraj zbytky věcí, co spadnou do řeky. Zpátky na bus a metro a hurá do parku Lumphini, kde se dají pozorovat volně žijící varani, který žerou kde co a fotivší turisty zdatně ignorujou.

Na závěr dne si dáváme výstup na Golden Mount na západ slunce. Na nejvyšší vyhlídce je spousta mnichů, který akorát prováděj nějakej obřad, takže o autentičnost není nouze. Kolem nich pobíhají i malý mnišátka, který jsou vcelku roztomilý, jelikož si z nějakýho dekora nedělaj hlavu a chovají se jako normální děti. Fajn zážitek. Večer si projdeme i slavný noční ulice, ale je to spíš na oko pro turisty a moc jim to nevěříš. Jídlo tam maj ale skvělý, ostatně jako v celý Asii.

Bangkok je jeden velkej šrumec, kde se snoubí zajímavý a krásný místa s neuvěřitelným chaosem a bordelem. Je tu spousta lidí a rozhodně ne klid. Nejvyšší čas vypadnout. Přejíždíme na letiště Suvarnabhumi, který je určený hlavně pro lety po Asii. Tady na nás čeká letadlo Air Asia, který nás transportuje do Vientiane, hlavního města Laosu. O tom tu ale už najdete samostatnej článek, takže máváme magickým proutkem a přesouváme se o 6 dní dopředu, opět na letiště Suvarnabhumi, kam přilétáme z laoského Luang Prabang. Moc se tu neohřejeme a přestupujeme na další let na Phuket, kde strávíme noc v kempu u letiště v takovým so-so chatkostanu. Low budget je ale low budget. 

LAOS, PERLA JIHOVÝCHODNÍ ASIE

KHAO SOK

AVATAR NA VLASTNÍ OČI

Hned ráno máme přes spolehlivou službu 12go.asia objednanej cca 2 hodinovej transfer tranzitem do národního parku Khao Sok do skvělýho ubytka v pralese Khao Sok Silver Cliff Resort. Busy tu moc nefungujou, všechno se tady vozí primárně tranzitama, takže 12GO byla naše pravidelná volba na přesuny po Thajsku, ať už po zemi nebo po vodě. Pokaždý to bylo spolehlivý a vždycky někdo přijel a za předem daný peníze nás odvezl. Rozhodně doporučuju! V týhle oblasti mimo must have výletu na jezero nabízí místní agentury i další kratochvíle. Jedno z lákadel byl kajak po řece Sok. Když jsme ale při procházce po okolí viděli, že tě kajak nenechají řídit, ale musíš mít svýho osobního chárona s tyčí, tak jsme si tenhle zážitek radši nechali ujít. Jediná zajímavá věc byla exkurze do noční džungle s pozorováním hadů, opic a další havěti, ale na to jsme už neměli časovej budget. 

SPANÍ V DŽUNGLI

Ubytko bylo ve stylovejch chatkách přímo v džungli se skvělým jídlem, parádním venkovním fitkem s dřevěnými činkami a náčiním pod majestátním útesem nad říčkou. Vše dokreslilo úžasný jídlo. Prostě fakt perfektní lokace, která dokonale splývá s okolní divočinou. Další den nás už ale čeká přesun do Národního parku Khao Sok na jezero Cheow Lan. V přístavu nás čeká spousta lidí a rozdělování do lodí, který nás přesunou na plovoucí bungalovy, kde u každýho z nich máš kajaky jen a jen pro sebe.

Celej národní park je jak z Avatara, nádherný ostrý zelený kopce tyčící se z vody, všude kolem divoká džungle a azurově čistá voda. U bungalovů si můžeš zaplavat nebo prozkoumat na kajacích okolí. My se vydali na okružní jízdu k nedalekým ostrůvkům. Mimo několika zoborožců se nám povedlo vyplašit i bizona, kterej kousek od nás vystartoval ze trav a přeběhl na jinej ostrůvek. Nádherná scéna jak z filmů od Davida Attenborougha. Večer ještě výlet za opicema, který nebyly a západ slunce.

POZOROVÁNÍ ZVÍŘAT

Ráno byl už opičí pokus úspěšnej a my mohli vidět velkou skupinu gibonů, jak se akrobaticky přesouvá z bambusu na bambus. Občas to vypadalo, že je musí ohnutej bambus vystřelit až někam do vesmíru, ale asi s tím maj zkušenosti. Klasicky jsme spotli i pár zuborožců a makaky. Po obědě už následoval odjezd zpátky. Záhy po výjezdu se rozbil člun, páč jim vypadla trubka z nátrubku motoru, ale za pár minut to něčím oblepili a loď byla dojezduschopná. S upgradovanou technologií alá Pat a Mat jsme dojeli do krásný zátoky s jeskyní Pra Kay Petch.

Po jejím krátkym průzkumu následoval avizovaný vrchol výletu a to skály z plakátu – Three Rocks. Na plakátu kulervoucí, v reálu, hm pěkný. Čekáš frontu z loděma, aby si se dostal do toho správnýho úhlu jako na obrázku a mohl se každej na palubě vyfotit. Já tohle prostě nemám moc rád no. Jako bylo to krásný, ale ne tak majestátní jak na fotkách a hlavně ten zážitek byl až tak moc autentickej, že to bylo na škodu. Po týhle atrakci už následoval návrat do přístavu i s vydatnou sprchou, kterou nám dopřála příď lodě rozbíjející vlny na hladině.

V THAJSKU TĚ CHCE KAŽDEJ OJEBAT

Tranzit nás dovezl zpátky do Khao Sok Silver Cliff Resort, kde nám dovolili nechat si bagáž, a odtud jsme si koupili další transfer do hlavního města oblasti Surat Thani. Odtud jsme potřebovali hned ráno přejet trajektem na ostrov Koh Tao, ale nějak jsme z tý vší krásy podcenili organizaci a najednou jsme byli lehce pod časovým tlakem. A pod tlakem dělá člověk chyby. My udělali v Thajsku jedinou a to právě tady. Nechali jsme se v nějaký agentuře se zájezdy ojebat a domluvit si odvoz z hotelu až na trajekt. Normálně to stojí asi 1000 bhátů, ale my platili 1500. I takový zkušený cestovatelé dokážou udělat takovej fail. No dobře nám tak!

Ráno pro nás teda týpek osobně přijel a vyhodil nás až v přístavu s trajekty. Tady jsme nasedli na velkej rychlokatamarán, kterej nás dovezl až na vysněný Ko Tao. Celá tahle sranda z hotelu až na ostrov trvala asi 5 hodin. Z přístavu na Ko Tao nás odveze džíp až na hotel, kde bereme ubytko v hezkejch chatičkách. Do moře se nedá jít, jelikož je dneska večer dost divoký a navíc večer přijde pěkná sprška.

KO TAO

KO TAO, MINIOSTROV Z PLAKÁTU

Ostrov Ko Tao je nejmenší ostrůvek z oblasti a dá se vlastně za pár minut přejet skútrem z jedný strany na druhou. Navíc je opředen záhadnými zmizeními turistů a i nějakou tou vraždou. Jinak je ale docela fajn a nic ti tu nechybí. Lidí tu je tak akorát a najdeš si i svý klidný místečko. Jeho okolní vody jsou proslulý živým mořským světem a tak jsme si zaplatili šnorchlovací výlet, škoda jen, že je pěkně hnusně. Skoro pořád pršelo, ale ve vodě ti to vlastně zas tak nevadí. I tak bylo k vidění spousta barevnejch ryb a sem tam nějakej korál. Většina z nich byla bohužel mrtvá, což je asi smutná realita dnešní doby. Takže hodně míst vypadalo jako takový velký zasiflený akvárko. Večer kvůli hnusnýmu počasí zasedá rodinná rada a řešíme, co s tím. Vymysleli jsme, že s počasím toho moc neuděláme a prostě budeme čekat.

KO NANG YUAN

Chčije až asi do 12, pak půjčujeme motorku a jedeme na jídlo a na vyhlídku. Ještě nás chytne pár přeháněk, ale co už. Následující den se konečně ukazuje slunce takže se necháme z přístavu dopravit asi na nejhezčí místo ostrova Ko Nang Yuan, kde si půjčujeme šnorchl a brejle a jdeme si konečně vyzkoušet, jaký to je v moři, když je hezky. Je to tady jak v tropickým ráji, ale je tu taky dost lidí. 

Vracíme se do přístavu, bereme motorku a přejíždíme do Jamson bay na nádhernou malou plážičku, kde je jen pár lidí, a my si tady můžeme pořádně užít klid a pohodu. Je tu všechno, palmy, bílej písek, čistý moře a krásný kameny. Čas se krátí a my musíme vrátit motorku a přesunout se na jiný ostrov – Ko Samui. 

KO SAMUI

KO SAMUI, VĚTŠÍ OSTROV, VÍCE LÍDÍ

Naproti hotelu objevujeme výbornou restauraci, kde vaří místní stará paňmáma a má to fakt skvělý. Jako bonus zjišťujeme, že půjčují i motorky, čehož hned využijeme a vydáme se na rundgang kolem ostrova, který už je o poznání větší než Ko Tao. Jako první míříme k vodopádům Na Mueang, které inzerují na každém rohu. Jednička (první z vodopádů) je pěknej, ale po Islandu je fakt těžký nás něčím uspokojit.

Jsme ale hladový a necháme se zlákat i Dvojkou, která slibuje větší adventure. Ten už je sympaticky zasazen více do divočiny a k jeho druhé části, kde je i skryté jezírko, musí člověk dohikovat místní džunglí. Tuhle libůstku jsme našli někde schovanou na webu v článku a byla to famózní záležitost. Jednak jsme se v něm mohli vykoupat a druhak z něho byl fakt krásnej výhled do džungle. Navíc tu nebyli téměř žádní lidi, což jsou vždycky bodíky navíc.

NEJZNÁMĚJŠÍ PLÁŽE

Sedláme železného oře a míříme na jih k Grandma a Grandpa rocks. Ani sem asi nebudu dávat fotku, páč jediná dobrá věc na tomhle místě byla skvělá kokosová zmrzlina v kokosu. Ty dilda z kamene nás nijak neuchvátily. Ne všechny pozoruhodnosti z plakátu stojí za návštěvu. I pověstná Silver beach byla zklamání. Hlava na hlavě jak při třicítkách na Mácháči, akorát s hezčím pískem, palmama a krásným mořem. Ale ty lidi, to fakt nešlo, mizíme. 

Zastávka na pláži Chaweng Noi už taková tragédie nebyla. Byly tu docela velký vlny a minimálně za procházku nám stála. Nakonec jsme se dostali až na samotný sever ostrova, kde jsme v městě Baan Bo Phut narazili na fajn místo, kde jsme vcelku výhodně koupili zájezd na speed boat do národního parku Ang Thong. Vysvětlili nám zde výhody a nevýhody cesty s klasickou lodí vs. speed boat a díky předchozí kvalitní rešerši nám i cena přišla dost fér. Dokončujeme okruh kolem ostrova a na západním pobřeží chytáme krásnej západ slunce. Konečně šel déšť dopryč a my si tohle mohli užít.

ANG THONH MARINE PARK

MOŘSKÝ RÁJ A STOVKY OSTRŮVKŮ

Následující den nás čeká Ang Thong Marine park, což je asi jeden z peaků týhle lokace. Nespočet malých ostrůvků s bohatým mořským životem kolem, divokými plážemi a spoustou vyhlídek. Navíc zájezd slibuje i plavbu na kajacích mezi ostrůvky, takže full package pro naše duo. Tranzity nás převezou na sever do přístavu, tam si nás rozhodí do lodí a s mezizastávkou na Ko Pha-ngan už frčíme k souostroví. Jsou docela vlny, takže člun dost hopsá. První zastávka byla na šnorchlování, kde jsme se v zátoce připojili k dalším desítkám lodí se stejným záměrem. Ale pod hladinou je místa dost, takže no stress. Konečně vidíme pořádný korály, který to naštěstí ještě nemají za sebou. 

Člun nás převáží k ostrovu, kde vystoupáme k jezeru/laguně se slanou vodou. Tady ta zastávka u nás moc úspěch nesklidila, fakt už začínáme bejt hodně náročný. Zastávku na pláži na oběd tedy bereme všema deseti. Pak přijde na řadu slíbený kajaking, kde ve skupině pádlujeme kolem ostrova do další zátoky a zpět. Obědová pláž ale fakt stojí za to, je to tu zase jak z filmu. Barvy písku ani moře už netřeba glorifikovat, obrázky mluví za vše.

Na závěr nás měl čekat přejezd na ostrůvek s notoricky známou vyhlídkou ze všech letáků a katalogů. Kvůli velkým vlnám ale lodě míří na alternativní vyhlídku. Nahoře je docela otravná fronta na focení, ale výhled stojí za to. Není sice tak kulervoucí, jako měl být ten původní, ale jako držhubný asi dobrý. Po cestě zpátky vlny neopadly, spíše naopak. Nicméně změna místa ze zádi lodi na její příď byla dobrou volbou, díky skákání lodi po moři to byla dobrá zábava.

SETKÁNÍ S HADEM

Zbývají nám poslední 2 celé dny v Thajsku a lehce nás přepadá FOMO. Spřádáme plány, co vše ještě musíme vidět. U babči teda zase půjčujeme motorku a jedeme na poslední vodopády výletu – Hin Lat. Procházka k nim vede už tradičně džunglí na jejímž konci narazíme konečně na asijskýho hada. Byl tenkej, zelenej a dokonale maskován v keři. Jelikož nevíme, zda je jedovatej nebo nebo ne, tak ho moc nedráždíme, ale mlčky pozorujeme. Ve finále nás zaujal víc než místní přírodní vodní dílo.

Už se nám nechce objíždět celej ostrov, takže se rozhodneme to střihnout středem přes kopce. Je z toho nakonec docela solidní adrenalin, kdy místy musíme jet z prudkých kopců doslova krokem. Po cestě omrkneme zipline v džungli, palmové háje a den ukončíme na nočních trzích, kde objevujeme výborný kokosový placky a vafle a za pár šupů.

Poslední den je ve znamení hledání osamělých pláží. Nápomocny nám byly mapy.cz, kde jsme si vytipovali pár lokací v jižní části ostrova. Nejdřív se pokoušíme sehnat kajak, ale půjčovny tu skoro žádný nejsou a když už jo, tak jsou to vydřiduši. Vydáme se tedy na průzkum pobřeží pěškobusem a po několika brozeních po pobřeží konečně nacházíme ten peace of heaven jen a jen pro nás. Je to tu zase jak scéna z Trosečníka. Jediná nevýhoda těchto divokých a osamělých pláží jsou písečný blechy, na který je třeba dát bacha. Takže je to spíš o procházení a koupání než nějakým válení v písku. Ale to vlastně vůbec nevadí, jelikož ta samota a krása kolem má tak skvělej vibe, že si člověk připadá jak v ráji při zombie apokalypse.

THAJSKO A JEHO NOČNÍ TRHY

Odpoledne se jdeme podívat na chrám Wat Plai Laem. Je to hodně barevný a pro cizince možná i trošku bizarní, ale všudypřítomný kázání v ruchových mikrofonech tomu všemu dává ten správný exotický vibe. Na závěr celýho asijskýho adventure se nabízí jen jediný správný zakončení – průzkum nočních trhů pro místňáky. Nejdřív teda zavítáme na ty pro turisty, ale to jen tak pro srovnání a moc dlouho tu nepobudeme. Noční trhy pro místňáky jsou fakt autentický a mísí se zde nechutný scénky, smrad, krásný vůně a nespočet barev a chutí. Je tu prostě všechno a na nic si to tu nehraje. Jako takovej happy ending je objev kokosových kuliček, který jsme si zamilovali v Laosu ve Vang Viengu. Tak to má bejt!

Zbytek času jsme strávili jen přejezdem trajektem společnosti Seetrans do Surat Thani a odtud odletěli s Nok Air zpět do Bangkoku. Z něho jsme letěli do Doha, kde jsem si dali den mezipřistání na rychlý průzkum metropole Kataru a pak už hurá domů. Thajsko bylo skvělý, ale oproti Laosu už tu ten turismus začíná bejt místama fakt moc divokej.